Rozhodli jsme se zde zveřejnit některé z úvah žáků 8.B, které jsou součástí projektu Les a klima.
Jsem na prázdninách u babičky a rozhodl jsem se že se vydám do lesa. Při vstupu do lesa jsem pociťoval příjemný vlhký a chladný vzduch. Rozhlédl jsem se okolo sebe a sledoval jsem pohybující se větve ve větru. Les byl převážně jehličnatý. Lesní ptacto hezky zpívalo. Při zemi rostlo borůvčí obalené borůvkami, na kterých jsem si hned pochutnal. Také jsem uviděl nějaké houby, které jsem ale nesbíral ,protože je neznám. Opodál stál altán s lavičkou ,kde odpočívali turisté. Asi po 100 metrech jsem narazil na krmelec. Zajímalo mě co tam má zvěř dobrého,tak jsem šel blíž. Byla tam jen sůl na lízání. Přes léto myslivci moc nepřikrmují, spíše až na zimu. Najednou jsem zjistil že jsem už daleko a pocítil jsem strach. Uslyšel jsem praskání větví a z křoví vyběhl zajíc. Řekl jsem si že těch pocitů už mám z lesa hodně a vykročil jsem zpátky k babičce. Když jsem byl u altánu tak jsem nevěděl kudy mám jít. Bylo to pěticestí a já byl zmatený. Uviděl jsem ale na stromě značky ,které ukazují směry a cíle. To byla moje záchrana. Babička už na mě čekala s večeří.
Jansa Vojta
Jsem na prázdninách a rozhodl jsem se, že se vydám do lesa. Jak jsem byl v tom lese naposled bylo tam krásně. U vstupu do lesa mi bylo příjemně cítil jsem se nádherně a bylo krásně. V lese se toho hodně změnilo. Kůrovec zničil pomalu celý les necítil jsem se tam moc dobře. Pak jsem zašel do listnatého lesa kde kůrovec nebyl. Tam mi bylo úplně jinak. Cítil jsem příjemný vánek teplo a stín. Ptáčci kolem zpívali, klid jen příroda. O několik chvil jsem už byl u řeky. Řeka vede do jezera u kterého je taky nádherně. Kvůli tomu, že na místě na kterém jsem teď je zima jsem se musel přemístit jinam. Dostal jsem se do skal. Ve skalách je taktéž zima takže jsem se tam nezdržel dlouho a jen jsem procházel. Vyšel jsem na jednu vyhlídku ze které byl vidět můj domov. Ze skal jsem se vydal domů bylo mi lépe než před procházkou.
Schlesinger Martin
Jsem na prázdninách a rozhodla jsem se, že se vydám do lesa. Před vstupem do lesa jsem šla po prašné cestě kde sluníčko pálilo ze všech stran, bylo neůnosné vedro. Konečně jsem se blížila k lesu kde byl stín a chládek. Když jsem došla do lesa, cítila jsem svěží vůni, vůni která je uklidňující. Pociťovala jsem klid, takový klid neexistuje na žádném jiném místě než v lese. Mám ráda vůni hub, ale vůně stromů a rostlin je lepší. Nesmím zapomenout, že ten nejlepší pocit v lese dodávají malé šumivé potůčky. V lese si vždycky nejlíp pročistím hlavu. Když vyjdu z lesa tak mám pak skvělý pocit, je to jako kdybych zapomněla na všechny problémy.
Saláková Kateřina